Naše planeta existuje už 4,47 miliardy let, takže 100 let v jejím vývoji neznamená prakticky nic. Lidé začali systematicky zaznamenávat teploty a klimatické změny od roku 1850. Podle nich se řídí i dnešní vědci, kteří jasně konstatují: posledních 50 let je ve znamení výjimečného oteplování. To má za následek tání ledu na obou pólech – každoroční úbytek byl vyčíslen na 17 cm. Tímto tempem se hladina oceánů v blízkosti pólů zvýší v průběhu 21. století o 18-59 cm. Na klimatických změnách se podílí i produkce CO2. Klimatologové předpovídají zvýšení teploty, která ve světovém měřítku roste o 0,2 °C za desetiletí, což by na konci století vedlo k nárůstu o 1,8 – 4 °C.
Globální oteplování způsobí zvedání hladin světových moří. To bude mít za následek mizení pobřeží a přesouvání populace více do vnitrozemí, s čímž bude souviset i migrace obyvatelstva nejen v rámci kontinentu, ale i z kontinentu na kontinent. Následkem změny klimatu se změní i zemědělská produkce. Některé země – např. v Evropě – na tom vydělají, jiné – třeba v Africe- budou ještě více ohroženy hladem než doposud. S rozvojem států jako Čína a Indie bude vzrůstat i spotřeba, což přinese větší emise CO2. Téměř zmizí amazonské pralesy, které ustoupí ekonomickým zájmům. Vymizí další desítky, možná i stovky druhů zvířat a spousta jich bude bojovat o přežití.
Velká neznámá. Vzhledem k ekologické situaci /viz výše/ lze očekávat nepokoje. Ekologie bude vůbec úzce svázána s politikou – lidstvo třeba bude muset řešit nedostatek pitné vody. Už dnes jsou na světě místa, kde je situace kritická, příkladem je Blízký východ.
Kdo si přes 20 lety uměl představit běžné používání internetu a mobilů? Jisté je, že lidstvo v této oblasti udělá velký pokrok. Dá se počítat s dalším objevováním vesmíru. Zatímco dnes létají do kosmu „vesmírní turisté“, za pár desítek let se tyto cestou mohou stát dostupné pro každého.
S dobýváním kosmu se ale nepochybně objeví nový, a sice politický problém – využití a kolonizace vesmíru. Může být zdrojem nerostných surovin, skladištěm jaderného odpadu, turistickým cílem… Jak si ho ale státy rozdělí mezi sebe? Objeví se nové zdroje energií – už dnes se ukazuje závislost na ropě jako neúnosná. Velké objevy se dají očekávat v medicíně, např. v léčbě rakoviny a využití kmenových buněk.
