Sophie Marceau, herecká ikona Francie

Hvězdou ve 13

Sophie vyrůstala na předměstí Paříže v rodině kamioňáka a příležitostné prodavačky a servírky. Aby si holka trochu přivydělala, zapsala se do reklamní agentury pro teenagery, kde ji také roku 1980 vyhmátli pro hlavní roli ve filmu Večírek. A byl to jednoznačný úspěch. Pro film i hlavní představitelku. Ta si ostatně hlavní roli zopákla i v pokračování o dva roky později a už roku 1983 dosáhla na Césara (francouzské filmové ocenění) za nejlepší ženskou hereckou naději.

V Americe

A pak už to jelo jako na běžícím pásu. Film za filmem. K dnešnímu dni jich má za sebou zhruba čtyřicet. Jako jedna z mála francouzských hereček se prosadila i v Hollywoodu. Začalo to spoluprací s Melem Gibsonem ve filmu Statečné srdce a vyvrcholilo rolí Bond's girl v Jeden svět nestačí.

Hrudník Sophie M.

Nutno podotknout, že s věkem se Sophie zklidnila a prsa už moc nevystavuje (pokud jí občas, ty mršky, náhodou (?) nevyklouznou). Že už to Sophie přeháněla, dokázali i francouzští trubadúři Alain Souchon a Julian Clerc, kteří ve svých textech použili narážky na její vnady, což se útlocitné Sophie údajně velmi dotklo.

Život s pánem opic

Nikdy se nevdala, přesto má dvě děti (každé má vlastního tatínka). Teď zrovna žije s hercem Christophem Lambertem, známým jako Tarzan nebo Highlander.

Ideální Francouzka

Sophie je všestranná. Vrhla se i na zpívání, psaní a režii. Roku 2003 se jí dostalo zatím největší pocty, Řádu umění a literatury z rukou francouzského ministra kultury, který ji mj. vyzdvihl jako „symbol dokonalé francouzské ženy“. Z našich borců tento titul získali Jiří Menzel a Adolf Born – a to ani neukázali prsa.