Padák - nejen šifra je od Leonarda
kloffin kloffin
27.05.2006
V době všeobecné horečky kolem filmu Šifra mistra Leonarda není od věci připomenout, že da Vinciho talent se dotýkal mnoha oborů. Proto ani nepřekvapí, že první návrh padáku pochází právě od tohoto italského myslitele.
Padák - člověk hodlá ovládnout vzduch
Právě da Vinci byl prvním člověkem, který ve svých zápiscích načrtl něco, co bychom mohli označit praotcem padáku. Bohužel se však své myšlence z roku 1514 dále nevěnoval, a tak bádát museli jiní. Zhruba o sto let později navázal na Leonardovu ideu Fausto Veranzino. Italský matematik dokonce několikrát provedl seskok z věže v Benátkách. Nejdůležitější personou ve vývoji padáku se však stal Francouz Louis Sebastien Lenormand, který pro svůj vynález použil poprvé výraz "parachute" a absolvoval úspěšný seskok v Paříži v roce 1783.
Padák a balón - vzdušní bratři
Blahodárný vliv na rozvoj padáku měli balónoví letci, kteří uvažovali o tom, jak se zachránit v případě vzdušné nehody. Nejproslulejším propagátorem tohoto způsbobu přepravy byl v té době další "galský kohout" Jean Pierre Blanchard. Nejdříve spouštěl z oblohy v košících opatřených malými padáčky zvířata, když viděl, že dopadla na zem živá a zdravá, pustil se do experimentování s parašutismem sám. Skákal samozřejmě z koše svého balónu a nejvýše takto vystoupal a posléze se vrhl dolů z výšky dvou a půl kilometrů.
Francouzi létají k nebesům a zpět
Do doby však měly všechny prapadáky tvar, který načrtl i Leonardo da Vinci - snášedlo připomínalo jehlan. Prvním, kdo dal padáku dnešní tvar byl další Francouz. Arne Jacques Garnerin byl dobrodruch a byl přímo posedlý létáním. V roce 1797 předvedl Paříži kousek, při kterém přihlížejícím zvědavcům ztuhla krev v žilách. Nejprve vyletěl balónem zhruba do výšky jednoho kilometru, ale poté nečekaně jeho vdušné plavidlo přímo před zraky Pařížanů vybuchlo. Nikdo nemohl doufat, že to Garnerin přežil. On se však jako bájný Fénix vynořil na obloze na vlastnoručně zkontruovaném padáku. Ten už měl známý kopulovitý tvar připomínající deštník. Jediným závažným problémem tak zůstalo to, že padák při seskoku nezůstávál zcela napjatý a hrozilo, že by se mohl při letu zavřít, i když ho zevnitř ještě napínala konstrukce. To však vyřešil Garnerinův přítel Laland, který na vrcholku padáku udělal díru a vzduch tak mohl tímto otvorem proudit a udržovat padák nafouknutý.
Co už Leonardo netušil
První padák bez použití podpůrné kostry navrhl a posléze zrealizoval (opět) ve Francii na začátku 19. století Bourget a na jeho konci Němci Paul Letteman a Kaethe Paulus poprvé vyzkoušeli seskok s padákem, který měli složený na zádech. Definitivní krok k současnému provedení udělal nejdříve v roce 1908 Leo Stevens, když vymyslel otevírání padáku zatáhnutím za šňůru a poté v roce 1911 Ital Pino, když si svůj nápad nechal dokonce patentovat. Vtip jeho zlepšováku spočíval v použití malého padáčku, díky kterému se dostane velký padák z parašutistova vaku. Padáky a seskoky se potom zdokonalovaly především v souvislosti s vojenskými účely a na konci minulého století přišly další typy padáků při nových sportovních disciplínách.
Jak se vám líbil článek?
Hodnocení:
4.0
Počet:
1
Nejlepší:
4
Nejhorší:
4
Diskuze