Česká soda - past černého humoru Česká soda se začala vysílat v roce 1993 a její poslední díl pod původním názvem měl premiéru o čtyři roky později. Za tu dobu stačili její tvůrci zparodovat, zesměšnit a urazit spoustu prominentních osob, obzvlášť politiků (ale taková Petra Černocká si taky užila).
Poté se objevil spor o ochrannou známku "Česká soda" a pořad byl nakonec přejmenován na Čtvrtníček, Šteindler a Vávra uvádějí a stal se z něj občasník, který o pátečních pozdních večerech vyhlíželi všichni milovníci břitkého humoru. Původní znělka však zůstala, akorát se v ní neobjevuje problematické logo a do chlapíka, který tento výjev pozoruje, praští z oblaků blesk.
Česká soda - tak to teda Sorry Formát České sody se zrodil v hlavě šéfa společnosti Febio - Fera Feniče. V České televizi do té doby neexistoval takto satirický pořad, který by si bral na paškál politickou scénu. A popravdě byl zřejmě jediným do dnešních dnů, který se takto bez servítku strefoval a karikoval tuto oblast.
Jedním z prvních dramaturgů se stal Milan Tesař (současný redaktor časopisu Reflex) a autoři se rekrutovali z podobně ostře naladěného časopisu Sorry. Mezi režiséry se objevili taková jména jako Jan Hřebejk, Igor Chaun, Ján Sebechlebský nebo Milan Šteindler, který dodával kultovní hodiny televizní němčiny - Alles gute.
Česká soda - inspirace ze Sklepa Není třeba asi příliš zdůrazňovat, že poetika České sody byla zčásti založena na humoru Divadla Sklep, jehož herci se ostatně v šotech, klipech a reportážích pravidelně objevovali. A kromě nich řada spřízněných duší jako například grafik a výtvarník Aleš Najbrt (tento pořad Vám přinesl Aleš), herec Karel Dobrý (všude se tu válí kusy masa a to už je hnus!) nebo herečka Petra Špalková (Sama doma).
Neodmyslitelným koloritem všech pořadů, až už se jmenovaly jakkoliv, byl hlas Richarda Honzoviče, který svým zvučným profesionálním projevem dával všem zběsilým a absurdním komentářům seriózní řemeslnou nadstavbu.
Česká soda - Čtvrtníček, Šteindler a Vávra uvádějí Hlavní osou celého pořadu se však za ta léta stala trojice hlavních moderátorů. Petr Čtvrtníček se po pěti dílech, kdy pořad uváděli moderátor (Jiří Zavřel) a moderátorka, ujal provázení a jeho image knírkatého ušatého ulízance byla pro Sodu to pravé ořechové.
Milan Šteindler a David Vávra zase ovládli zmíněný kurs němčiny. Černý humor a narážky na česko-německé soužití byly opravdu někdy na hraně (Skhoda Henlain; my pereme na devatenácet čtyřicet; pustíme na to Tixe - Tixi trhej), stejně jako parodie na reklamy, které byly mnohdy lepší než jejich předloha (Karel si myje jenom polovinu hlavy; do té doby než jsem objevila Jauways; prací prášek Ariec; urologická adaptace reklamy Radegastu).
K vrcholné éře pořadu neodmyslitelně patřily mistrovsky sestříhané televizní politické a umělecké debaty, které neodolatelným způsobem uváděl Petr Čtvrtníček. V těch opravdu na představitelích vrcholné politiky a kultury nezůstávala nit suchá.
Česká soda - vrátí se? Kromě dvacetiminutových pořadů se Česká soda dostala i na plátna kin, kde s velkým úspěchem běžel sestřih těch nejlepších vychytávek a hlášek, které se fandům této sérii už hluboko vryly do paměti.
Pořad měl později spoustu napodobovatelů, ale nikomu z nich se nepodařilo přenést na obrazovku ten správný mix satiry, ironie, černého humoru, absurdity a i obyčejné lidové taškařice, to vše zabalené do propracovaného řemeslného obalu.